Narcisy

NÁVOD  NA  PĚSTOVÁNÍ  NARCISŮ :

1.  VHODNÉ  STANOVIŠTĚ :  Narcisy pocházejí z horských oblastí, kde rostou převážně na slunných loukách a stráních, v jarním a podzimním období dostatečně vlhkých. Z toho vychází i požadavek k jejich pěstování. Vhodné je slunné otevřené stanoviště, ve stínu málo kvetou. Pouze některé původní druhy můžeme vysazovat do polostínu. Půdy musí být propustné, nejvhodnější jsou středně těžké s dobrou drenáží. V lehkých půdách se jim daří dobře za předpokladu dostatečné zálivky a hnojení. Půdní reakce má být neutrální až slabě zásaditá.

2.  PŘÍPRAVA  PŮDY  A  HNOJENÍ :  Půda pro výsadbu musí být včas a dobře připravena. Před výsadbou záhony zryjeme co nejhlouběji.  Současně zapravíme do půdy průmyslová hnojiva a máme-li možnost, také dobře vyzrálý kompost. K narcisům nikdy nehnojíme čerstvým hnojem. Z průmyslových hnojiv můžeme použít NPK nebo ještě lepší CERERIT v množství asi 80 gr. na 1m². Z jednotlivých hnojiv síran amonný 30 gr., superfosfátu 20 gr. a draselnou sůl 40 gr. na 1m². Dusíkatá hnojiva je lépe použít jen poloviční dávku a druhou polovinou přihnojit na jaře, např. ve formě ledku amonného. Narcisy můžeme vysazovat po tulipánech, nikdy však naopak, jestliže je půda ještě ve staré síle. Jako předplodiny jsou nevhodná rajčata, česnek, cibule a brambory. Pro samotnou výsadbu má být půda dostatečně kyprá, aby stejnoměrně přikryla vysázené cibule. Kypré musí být i dno brázdy pro snadné prorůstání do země a ne aby při růstu kořeny vytlačovaly cibuli vzhůru.

3.  DOBA  SÁZENÍ :  Narcisy vysazujeme v září až listopadu. Chceme-li, aby na podzim dobře zakořenily, ale nezačaly předčasně růst, vysazujeme až ke konci září, neboť nezakořeněné, nebo naopak příliš vegetující narcisy jsou málo odolné proti mrazu. Pokud přesazujeme vlastní narcisy v zahradě – bývá to obvykle po 3 – 4 letech (lepší je doporučení po 2 – 3 letech), neboť tak můžeme narcisy dobře prohlédnout, ošetřit a zasázet do kypré, dobře vyhnojené půdy. Sklízíme je včas, to je v době, kdy ještě nevytvářejí nové kořeny. Narcisy nemají v letním období úplný vegetační klid, zakořeňují velmi brzo. Kořeny poškozené při sklizni, nebo při sušení se plně neobnovují a rostliny v následujícím roce trpí suchem a nedostatkem výživy. Proto je-li nutné vyjmout narcisy ze země koncem června až koncem července (zvláště je-li mokrý začátek léta), raději je ihned vysadíme a půdu z kořenů zbytečně neoklepáváme. Podle posledních výzkumů holandští pěstitelé doporučují odložit sadbu až na samý konec září až konec října a to především v záhřevných půdách nebo v letech, kdy je teplé léto i začátek podzimu. Při výsadbě do půdy při vyšších teplotách jak 13ºC, se silně zvyšuje riziko napadení narcisů botrytidou. Musíme tedy sami zvážit, jaká je v našem případě nejvhodnější doba pro výsadbu, neboť na tom mohou ve značné míře záležet výsledky naší práce v následujícím roce.

4.  HLOUBKA  A  VZDÁLENOST  VÝSADBY :  Narcisy vysazujeme poměrně hluboko podle velikosti cibulí až 15 cm, což znamená vrstvu nad cibulemi, v těžších půdách můžeme vysazovat poněkud mělčeji, ale nikdy ne méně než 10 cm i u menších cibulí. Vzdálenost výsadby se řídí způsobem a účelem výsadby. V okrasných rabatech pěkné cibule asi na 15 x 15 cm, v zásobní školce na záhony nejlépe do řádků. Řádky od sebe
20 – 25 cm, v řádcích asi 10 cm od sebe, drobné cibule k dopěstování hustěji.

5.  OŠETŘENÍ  PO  VÝSADBĚ :  Po výsadbě potřebují narcisy dostatek vláhy, aby dobře zakořenily, půda aby řádně přilehla k cibulím. Nejlepší je velmi vydatná zálivka po výsadbě. Je-li suchý a teplý podzim, musíme ji později opakovat. Nikdy nezaléváme denně jako zeleninu! Narcisy doporučujeme chránit před mrazem, jejich mrazuvzdornost není vždy dostatečná. Záleží jednak na tom, aby stačily do příchodu silnějších mrazů zakořenit, proto je přikrýváme zvláště při pozdní výsadbě. A za druhé také záleží na druzích a kultivarech. Původní druhy jsou vždy choulostivější, protože ve svých přirozených podmínkách v horách jsou již dosti brzy chráněny vyšší sněhovou přikrývkou. Některé, zvláště hluboce prošlechtěné odrůdy bývají rovněž málo odolné. I když zimu přečkají, jejich nižší odolnost se projevuje následující náchylností k chorobám. Na přikrytí je vhodná sláma, chvojí, rašelina a drcená borka. Sláma musí být včas na jaře odstraněna, aby rašící listy příliš nevybělily. Nejvhodnější se jeví borka, která chrání půdu před vysycháním, zabraňuje růstu mnoha plevelů, udržuje půdu kyprou a vyrovnává teplotní rozdíly. Po deštích půda není utlučena, neboť voda po borce splývá. Borku nastýláme až po prvních mrazících.

6.  OŠETŘOVÁNÍ  V DOBĚ  VEGETACE :  Narcisy na jaře začínají růst poměrně brzo, ihned jak rozmrzne půda. V té době je můžeme přihnojit další dávkou dusíkatého, případně i plného hnojiva. Je-li sníh na záhonech, můžeme přihnojit na sníh, neboť zákonitě v druhé dekádě února přichází obleva a hnojivo se tak dostane  ke kořenům v době, kdy je nejvíce potřebuje. Jestli je suché jaro, zaléváme jako na podzim, raději vydatněji a ne příliš často. Máme-li zájem na dostatečném nárůstu cibulí, zaléváme do začátku června, ne však v době vysokých teplot. I když bychom nedosáhli tak výrazných nárůstů, neboť teplem cibule předčasně ukončují vegetaci, nevystavujeme je tak většímu riziku napadení fusariovou hnilobou. Půdu během vegetace několikrát nakypříme a odstraňujeme plevele. Důležité je sledovat zdravotní stav. Jakékoliv špatně vyvinuté nebo deformované či zaschlé rostliny z porostu odstraníme. Pozn. Je-li záhon opatřen borkou, odpadá kypření a odstraňování plevele a tak i značná pracovní zátěž.

7.  OCHRANA  PROTI  CHOROBÁM  A  ŠKŮDCŮM :  Chemická ochrana proti chorobám a škůdcům narcisů je velmi pracná a mnohdy málo účinná. Ze škůdců je nejnebezpečnější cibulovka narcisová , dále cibulovka zhoubná (malá narcisová moucha), háďátko zhoubné a roztoč narcisový. Proti mouchám se v době kladení vajíček (květen a červen - zejména za teplých slunečních dnech) může stříkat insekticidy, ale účinek je slabý. Proti všem škůdcům se stále nejvíce užívá teplovodní moření, t. j. máčení cibulí v době 4 – 6 týdnů po sklizni ve vodě teplé 43 ºC po dobu 2 hodin. Účinnost se zvyšuje přidáním 1% formalinu. Toto teplovodní ošetření však vyžaduje zvláštní technické zařízení a práce s formalinem je i nebezpečná, proto je mohou využívat jen vybavené zahradnické podniky. Z houbových chorob je nejzávažnější plíseň narcisová (botrytida), fusariová hniloba a sklerociová hniloba. Proti těmto chorobám můžeme používat systemické fungicidy Benlate nebo Fundazol na jaře jako postřik v koncentraci 0,1% a před výsadbou k namoření cibulí v koncentraci 0,2 až 0,25%. Zárodky těchto chorob se přenášejí půdou, proto je nutno pozemky pravidelně střídat. Virové choroby se u narcisů projevují především žlutými proužky podél nervatury listů, nebo mozaikovitými skvrnami. Některé virové choroby se přenášejí rovněž půdou, jiné mšicemi. Nemocné rostliny vždy odstraňujeme, preventivně stříkáme proti mšicím.

8.  ŘEZÁNÍ  KVĚTŮ : Narcisy ve srovnání s ostatními cibulnatými, nebo hlíznatými květinami netrpí tolik řezáním květů, především proto, že jejich stvoly jsou bezlisté a nesnižuje se tedy příliš asimilační plocha. Pro dopravu se řežou zcela zavřené květy, nejlépe, když se začne uvolňovat blanitý toulec. Pro výstavnictví to má jednu malou vadu, že se totiž plně nevybarvují, zejména růžové, oranžové a červené odrůdy.

9.  SKLIZEŇ  CIBULÍ : Dobu sklizně cibulí narcisů je třeba citlivě určit, jak uvedeno již v bodě 3. Není vhodné čekat až nať zcela zaschne. Některé odrůdy sklízíme, jakmile nať začíná zasychat, některé, když nať rozklesává, i když je ještě zelená. Obvykle je to do 15. července. Při eventuelní pozdější sklizni si na vyryté cibuli ověříme, neraší-li už nové kořeny. Jsou-li už více narostlé / nové kořeny mimo starých jsou silnější a zduřenější, což dobře poznáme /, tak raději sklizeň odložíme na příští rok. Sklízíme opatrně, abychom nepoškodily cibule, ale ani staré kořeny, které nikdy násilím neodstraňujeme. Cibule po vhodném označení druhu ukládáme na lísky, necháme je ve stínu, nebo vzdušné místnosti osušit. Nikdy nenecháváme narcisy na slunci. Potom je očistíme, odstraníme zemi z kořenů a cibule, které jsou jen volně spojené oddělíme. Při šetrném odlomení nebo odříznutí nesmíme poškodit ani cibule spojené pevněji, již jen podpučím. Porušením této zásady otvíráme cestu chorobám. Ani nikdy neoddělujeme cibule pevněji spojené slupkou. Po celou dobu skladování musí být uloženy na vzdušném místě, ideální teplota je 20 ºC. Jako pomůcku pro řádné skladování používáme na narcisy plata od zeleniny, které předtím opláchneme roztokem hypermanganu.

Poznámka k celému návodu pěstování narcisů :
Jen zcela vyjímečně je v dostupné literatuře poučení, že cibule narcisů narůstají až po odkvětu narcisů. Proto jestli jsme si květy nevyřízli pro potěšení ve váze, přátelům a nebo k prodeji, nenechávejte květy zbytečně po odkvětu na stonku a zbytek květů hned za semeníkem odtrhněte. Ponecháním na stonku by jsme tak nutili semeník, aby vytvářel semena a oslaboval cibuli. Po otrhání odkvetlých narcisů přihnojíme a dostatečně zalijeme, neboť mnoho času na růst cibule narcis už nemá.

Mezinárodní třídění odrůd narcisů do 13-ti skupin:

  1. Trumpet - Trumpetovité narcisy     Odrůdy této skupiny jsou převážně rané, mají vždycky jeden květ na stonku a trubku narcisu stejně dlouhou nebo delší než okvětní lístky.

  2.  Large Cup - Narcisy s velkou pakorunkou    Odrůdy mají pouze jeden květ na stonku a pakorunku, případně trubku vždy delší než jedna třetina délky okvětních lístků,ale vždy kratší, než celé okvětní lístky. Skupina 2 je nejpočetnější skupinou narcisů s pakorunkami nejrozmanitějších forem. Některé odrůdy vytváří dojem jako plnokvětá, ale má pouze silně zkadeřený okraj pakorunky.

  3. Small Cup - Narcisy s malou pakorunkou     Odrůdy této skupiny mají pouze jeden květ na stonku a pakorunku kratší, než jedna třetina délky okvětních lístků.                        

  4. Double - Plnokvěté narcisy       Všechny plnokvěté druhy i formy narcisů původních druhů, včetně vícekvětých plných narcisů, které byly zařazovány mezi Tazetta narcisy, nebo jiných skupin. Tyto plnokvěté narcisy jsou tvářeny buď jako naskládané misky okvětních lístků, nebo volně tvářeny jsou shloučeny kolem středu a některé plnokvěté narcisy mají trubku nebo pakorunku plně vyplněnou dalšími petály.                                                                                                                                                         
  5. Triandrus - Triandrus narcisy      Jsou to hybridy Narcissus triandrus, u nichž jsou zřejmé znaky původních druhů. Jsou vícekvěté.
  6. Cyclamineus - Cyclamineus narcisy       Jsou to hybridy Narcissus cyclamineus, které si zachovaly charakteristiky původního druhu. Mají vždy více, či méně stočené okvětní lístky zpět. 
  7. Jonquilla - Jonquilla narcisy      Odrůdy z křížení s Narcissus jonquilla, které si zachovaly typické znaky původního druhu. Jsou často vícekvěté a příjemně voní.
  8. Tazetta - Tazetta narcisy         Mnohokvěté narcisy, pocházející z křížení odrůd nebo druhů s Narcissus Tazetta. Jsou pozdnější v květu a příjemně voní. 

  9. Poeticus - Poeticus narcisy     Odrůdy narcisů s typickými znaky Narcissus poeticus. Jsou vždy jednokvěté, pozdní v květu a příjemně voní.

  10. Bulbocodium Hybrids - Bulbocodium narcisy     Do této skupiny patří všechny hybridy vyšlechtěné z původního Narcissus bulbocodium. Ostatní původní formy jsou vedené zvlášť.

  11. Split Corona - Narcisy s členěnou pakorunkou    Do této skupiny patří všechny druhy narcisů, které mají květy se širokými rozlo-ženými pakorunkami, členěnými do 6 základních částí. Jednotlivé části musí být rozdělené nejméně do jedné třetiny délky pakorunky.                                                                                                                                                                                        
  12. Other Cultivars - Ostatní druhy narcisů      Do této skupiny narcisů jsou zařazeny všechny odrůdy narcisů, které nejde zařadit do žádné z předešlých skupin. Je to nepočetná skupina.

  13. Species - Původní druhy narcisů    Do této skupiny jsou zařazeny všechny původní druhy vyskytující se v přírodě a to v jedenácti sekcích.

 

Záznamy nebyly nalezeny...