Nadzemní část cibulových a hlíznatých rostlin vyrůstá z cibule nebo hlízy uložené v různé hloubce pod povrchem půdy.
Cibule - je vlastně přeměněným stonkem. Obsahuje všechny části z ní vyrůstající rostliny (stonek, listy, květy). Tyto základy nadzemních orgánů jsou ukryty uvnitř cibule a jsou obaleny zdužnatělými šupinami. Šupiny jsou vlastně listy nebo listové pochvy. V cibuli jednak chrání jemné a mimořádně křehké zárodky budoucích nadzemních částí rostliny, jednak mají funkci zásobní: ukládají se do nich asimiláty stahující se z listů. U mnoha rodů jsou zdužnatělé šupiny cibule obaleny několika kožovitými až papírovitými pevnými vrstvami za účelem chránit cibuli před vyschnutím. Takto jsou chráněny například cibule tulipánu. U některých jsou chráněné pevným obalem (sněženka, řebčík, lilie). Jde převážně o rostliny rostoucí ve vlhčích půdách a proto musí být chráněny před vysycháním.
Budoucí nadzemní orgány rostlin sedí na velmi důležité části cibule, tzv. podpučí, které tvoří spodní vyrůstají kořeny.
Hlíza - vnitřek hlízy není složen z dužnatých šupin jako u cibule, ale tvoří ho téměř jednolitá, zpočátku měkká hmota obsahující živiny. Základy nadzemních orgánů nejsou uvnitř, ale sedí na povrchu hlízy ve formě pupenů, jako budoucí výhonek (šafrán). Pupeny jsou malé, často sotva viditelné. Hlízy se mohou rozřezat na části (z nichž každá musí mít alespoň jeden pupen) a použít k dalšímu množení. Jako případ rozřezání hlízy před výsadbou může posloužit brambor, begonie, sasanka.
Hlízy mají podle druhu rostliny různý tvar. Jsou oválné, válcovité, vejčité, hruškovité, vřetenovité a kuželovité. Jsou obaleny tenkou nebo silnou kožovitou vláknitou nebo plstnatou pokožkou.
© Copyright Narcisy.cz. Bez povolení nekopírovat.